Výlet 4.A: Tajemství kloboučnické dílny a noc ve věži

Když se řekne školní výlet, leckdo si představí autobus, řízky a ztracenou mikinu. Ale čtvrťáci z naší školy to letos pojali jako dobrodružnou výpravu s prvky módy, vojenské disciplíny, šplhu kopců a přespání v opravdové hradní věži.

Klobouky, co mají styl

Naším prvním zastavením bylo návštěvnické centrum klobouků Tonak v Novém Jičíně. Děti se zde proměnily v malé módní návrháře. Seznámily se s tím, jak se klobouky vyrábějí – ručně, pečlivě a s notnou dávkou zručnosti. Následně si každý ve zkušebně nasadil na hlavu něco mezi elegancí první republiky a šaškovským šikem. Vrcholem byla možnost si vlastní klobouk na workshopu ozdobit – některé výtvory se dost možná zapíšou do dějin české kloboučnické extravagance.

Generál Laudon

Po módním okénku jsme se vrátili do historie – navštívili jsme výstavu generála Laudona. Děti si zde mohly potěžkat zbraně, zkusit si střelbu z děla (naštěstí pouze virtuálně) a oblékly se do historických kostýmů a uniforem, v nichž vypadaly jako mix loupeživých rytířů a operetních důstojníků.

Dobývání Svince a Starého Jičína

Po kulturně-historické části následoval přesun do přírody. Turistická výprava na kopec Svinec a hrad Starý Jičín by mohla mít podtitul Zpocení, ale hrdí. Na hradě na nás čekal pan kastelán – muž s vědomostmi o historii a s trpělivostí, která by se dala prodávat na recept. Provedl nás hradem a připravil dětem hradní program, na který budou dlouho vzpomínat.

Hra na schovávanou a přespávačka ve věži

S podvečerem a správně tajemnou atmosférou se rozběhla hra na schovávanou s názvem „Najdi si svou novou třídu“. Pravidla byla jednoduchá – děti se schovaly po celém hradě a hledat šla paní učitelka, která bude příští školní rok jejich nová třídní. Dá se říct, že to byl ten nejnapínavější pohovor do nové funkce, jaký kdy proběhl. Všechny děti našla, zkoušku úspěšně složila a může oficiálně nastoupit do funkce.

Po napínavé hře si děti vyzkoušely lukostřelbu, kde se trefovaly do terče s vervou středověkých lučištníků. Někteří povzbuzovali a fandili tak, že zvládli i mexickou vlnu.

A protože výlet bez špekáčku není výlet, večer se zakončil u ohně. Špekáčky se opékaly, chleby padaly do popela a smích zněl až do noci. Hradní věž pak hostila spoustu spokojených malých rytířů a dvorních dam, kteří usínali s hlavou plnou zážitků. A přestože někteří účastníci tvrdili, že „v noci slyšeli ducha", šlo bohužel jen o zvuk chrápání jednoho ze spolužáků.

Tak zase příště!